V prvním dílu jsem vám v kostce vysvětlila náplň naší vědecký skupiny i můj pracovní název (Karla Giftwin). Tadlenc v tom druhým vysvětlim, proč se náš obor jmenuje ETOMOLOGIE (a ne ETYMOLOGIE). Záměna třetího písmene sice pomáhá odlišit tyhle dva obory, ale to není jedinej důvod. Ten skutečnej je mnohem zajímavější, neřku-li, že vás ohromí.

Kdo by to byl řekl, že pojem "etomologie" pochází z ruštiny? Logicky jen ten, kdo byl u jejího zrodu. Možná víte, že rusky "это" = česky "je to". Než se etomologie rozšířila do světa, byla v rusku známá jako "etomolochie", pozdějc v Čechách jako "jetomolochie". No a milovníkům starověku tu už svítí červená. A správně uhodli, že "molochie" odkazuje na starověkýho pohanskýho boha Blízkýho východu, molocha, strašnýho nenažrance, kterýmu se obětovalo kdeco, včetně jazyka (toho mluvenýho).

S vopravdickým významem slov se totiž vždycky manipulovalo k ovládnutí a podmanění si kmene, kultury a národa, aby se lid snáz obětoval pro svýho krále/boha. Slova se cíleně překrucovaly, některým dokonce zpřeráželi ručičky, nožičky, uřízli hlavičku a nasadili jim místo nich kdejakou umělotinu...

"Jetomolochie" proto vznikla jako reakce na tuhle perzekuci a dala si za cíl odhalovat správnej význam slov tím, že odhaluje i ten špatnej stylem "tohle je moloch, bacha na něj!"

Tuhle disciplínu (překrucování a mrzačení slov) časem převzal i Západ a není proto divu, že se postupně po celým světě začali objevovat nadšenci z různých zemí, aby skrze "jetomolochii" ukazovali a zveřejňovali pravdu o slovech. Pro zjednodušení, a taky zařazení mezi uznávaný obory, se časem přešlo k odborně znějícímu názvu "etomologie".

A ta už se dneska zabejvá kdečím. I slovy pro každodenní užití.

Takže se není čeho bát. Uvidíte, že následný praktický ukázky etomologie budou srozumitelný co nejširšímu publiku, od naprostých dutohlavů, až po ty nejvíc nemocný intelektuály a že to každýho z vás posune úplně novým směrem!

(My, etomologové, se zříkáme jakékoli odpovědnosti za následky související s uvedením našich vědeckých výstupů do praxe běžného života)