VŮNĚ. ohně. deště. větru. dřeva. chalupy.

a vzadu nad horami bouře.

a dnešní ráno kachny v zahradním rybníčku. jenže člověk by neměl chtít všechno vyfotit. může se stát, že kachny odlétnou. a tak se i stalo...

POHYB. to místo plní účel, pro který bylo vybráno - táboráky, grilovačka, hry na schovávanou, badminton atd.

a hlavně absolutní soukromí.

a včera malý výlet. Ju toho za pár dní nachodil, co obvykle za měsíc. možná i víc.

Oči nám z toho lezou z důlků.

Bochnia a Nowy Wiśnicz. Hrad, procházka lesem a výstup na rozhlednu (Ju vyšel až na vrchol). Dřevěný kostelík v Łapanówě.

"neblázni, to nedáš, sedni si radši!"

"ale já CHCI!!" a už si to štráduje po kopcovitém lesíku, a co hůř - na rozhlednu!!

"počítejte s tím, že ke konci chemoterapie může být už hodně vyřízený. stává se, že se kvůli tomu léčba ani nedokončí..." (říká mi mudr v první třetině léčby).

to je fakt. Áňa to taky tak měla. prostě to nedokončila. už nemohla. a taky žije. Ju začátky chemoterapie prospal a prozvracel. teď spí jen v noci. zvrací 1x denně. někdy dva dny nic.

rychleji se unaví. musí si pak sednout. musí odpočívat...

ale tahle dovča ho doslova zvedá ze židle.

"možná, že bych to v Těšíně dal kolem řeky už sám."

"možná jo!"

KLID. klid. klid. nic víc teď nepotřebujeme.

TADY je třetí část...